Z deníku malého šustila
21.11.2016
Takže bobánek Lucky se nám trošku uklidnil. Už neojíždí Míňu kdykoli ji uvidí. Dokonce se v něm objevily romantické vlohy - strká jí hlavičku k té její a snaží se k ní tulit. Někdy kolem ní jen skáče, aby si ho všimla a vypadá to, jakoby jí něco šeptal do ouška. Jeho myšlenky na "to jedno" se už trošku přetransformovaly a z malého šustila se stal romantik.
Dlouho jsme hledali způsob, jak mu podat léky - na zádíčkách, na mé hrudi s hlavičkou na rameni, ale nakonec nejvíce zabrala volnější pozice na klíně, kde si schová hlavičku mezi mým bokem a loktem a cítí se "v bezpečí" a neohrožen, jelikož má panickou hrůzu z lidské náruče. Celkem dobrovolně je do sebe souká a díky Míně, která si hraje na králičí zdravotní sestřičku je do sebe souká s chutí a sám bez nucení. Nevyplivuje je jako ta naše grácie, takže snad hurááá v tomhle máme vyhráno :D Díky asistentce Míně, která vždy kontroluje, zda mu nedáváme něco navíc, co jí ne, jde už vše jako po másle.
Perlička dne - jako novinku u nás zavedl Lucky značkování Míni. Dělá kolem ní namlouvací kolečka a pak jí krásně celou ohodí chcankama. Zřejmě si myslí, že jí na ten odér dostane. Míňa však dělá nedostižnou. Tak jsem ten její superhuňatý kožíšek, který by jí mohl závidět i medvěd, musela vzít žíňkou s bio mýdlem, aby zase voněla čistotou a mohla do postele, jako správnej domácí králík :D
Roztomilost dne - dnes ráno, po tom, co jsme dali Luckymu všechny léky, mi opusinkoval celou ruku!